POUTNÍCI PO HVĚZDÁCH - CESTA ZA PŘÁNÍM

19. 2. 2019 RECENZE

Celá recenze: https://www.tanecniaktuality.cz/recenze/poutnici-po-hvezdach-cesta-za-pranim

Poutníci po hvězdách. Foto: Ivo Šafus.

Autor: Marta Falvey Sovová

Prázdné jeviště a pouze dvě opracované klády, jedna hranatá, druhá oblá, které mohou být cestou, dopravním prostředkem, vlnou v moři, lávkou..., prostě čímkoli chcete, nebo ještě lépe čímkoli si dokážete představit. Interaktivní představení pro děti i dospělé Poutníci po hvězdách laskavě doráží na fantazii publika všech věkových kategorií a zavede ho na dobrodružnou cestu po zemi i po nebi.

Touha po dobrodružství

Pomalé, rozvážné a klidné pohyby loutky poutníka přitáhly hned v úvodu pozornost i velmi malého diváka. Díky dokonalé souhře jednotlivých složek představení se celému tvůrčímu týmů podařilo onu pozornost udržet a chytře přiživovat zvědavost po tom, co bude dál. Zároveň rostla i touha zapojit se, která byla nejednou uspokojena.

Putování po hvězdách začalo na Zemi. Na dobrodružné cestě po nejrůznějších krajích celou dobu provázeli mladí performeři Eva Stará, Karolína Křížková, Andrea Benková, Andrej Lyga, Filip Novák. Trojici dívek si Hana Strejčková, autorka a režisérka, vyzkoušela již v představení Mezi námi, na které Poutníci po hvězdách volně navazují.

Dívčí část obsazení doplnila zástupkyně nejmladší generace Anna Strejčková, dcera autorky, která se zkušeně zapojovala do různých akrobatických pozic a odvážně se nechala zvedat. Věřím, že právě ona byla pro jistou část dětského publika tou správnou motivací chtít se také zapojit.

Takových možností měli malí diváci v průběhu představení hned několik. Společně s účinkujícími mohli přejít po lávce, podejít most nebo se opatrně plížit vysokou trávou. Zároveň nebylo těžké je odlákat zpět do hlediště, protože každého zajímalo, kam dál cesta povede.

Celé představení doprovázela živá hudba a zvukový design Michala Müllera, jenž byl po celou dobu přítomný na jevišti, obklopen svými neobvyklými nástroji - velkou a malou citerou a dokonce ozvučeným pařezem. Stal se tak plnohodnotnou součástí choreografie a skutečně živým prvkem na scéně, zejména ve chvílích, kdy bylo zřejmé, že zvukem přímo v daném okamžiku reagoval na pohyby performerů, například během jakéhosi souboje mužské části obsazení Filipa Nováka s Andrejem Lygou. Hudba společně s nahrávkami reálných zvuků přírody i města, které prý celý tým nahrával přímo v terénu, a minimalistickou projekcí vytvořenou režisérkou společně s umělkyní Hedou Bayer celkovou hravost a živočišnost projektu ještě podpořily.

Padající hvězda

V důmyslné choreografii vynikly jednoduché, ale zato efektivní akrobatické prvky, různá šplhání a proplétání. I těžší části choreografie, například hromadné zvedačky, působily v podání mladých umělců velmi lehce a hravě. Ti vlastně po celou dobu připomínali kamarády, kteří společně zažívají veliké dobrodružství, o něž se chtějí podělit.

Velmi důležitou a vlastně jedinou rekvizitou byly dvě opracované klády, které se v průběhu vystřídaly. Oblá možná symbolizovala putování divočejší přírodou, zatímco hranatá součást města a civilizace. Anebo to bylo jinak? Třeba je to jen jeden z možných výkladů.

Právě to je na představení Poutníci po hvězdách hezké. Přestože je postavené na jednoduchém ději, vyprávěném velmi srozumitelnými a jasnými prostředky, je možné v něm stále objevovat nové významy a detaily. Představení svým zpracováním a celkovou atmosférou připomínalo knihu Malý princ.

Po zhlédnutí lze z díla vyčíst: Každý má nějaký sen, ale kdy je nejlepší přát si, aby se splnil? Snad večer, když přijde tma a na obloze se objeví hvězdy. Občas jedna z nich spadne dolů a to je nejlepší čas na přání. Čekání na ten správný okamžik si můžeme krátit putováním (nejen) po hvězdách.

Představení diváky vybízí k pohybu i k představivosti a za svou jednoduchostí skrývá hloubku, díky níž je určitě dobré ho vidět víc než jedenkrát.

Psáno z představení 2. února 2019, Jatka78.

Poutníci po hvězdách. Foto: Ivo Šafus.

Poutníci po hvězdách
Koncept, režie: Hana Strejčková
Hudba a zvukový design: Michal Müller
Účinkující: Eva Stará, Karolína Křížková, Andrea Benková, Andrej Lyga, Filip Novák, Anna Strejčková
Výtvarný koncept: Hana Strejčková a Heda Bayer
Projekce: Michaela Režová
Kostýmy: Eva Matkuliaková
Světlo: L´Non - Jiří Maleňák, Niels Doucet
Premiéra: 4. 11. 2018, Městské divadlo Varnsdorf